REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Pozemky a parcely více o tématu

Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?

Bonitovaná půdně ekologická jednotka patří mezí základní informační zdroje o zemědělských půdách a stanovištích v České republice. Vychází z ní velké množství legislativy a praktických výstupů, o nichž to ani na první pohled nemusíme tušit. Je vyjádřena pětimístným kódem.
Zdroj: AdobeStock - pavlobaliukh
Zdroj: AdobeStock - pavlobaliukh

Bonitovaná půdně ekologická jednotka neboli BPEJ definuje v České republice vlastnosti půdy a stanoviště, ve vazbě na jejich produkční tj. ekonomickou hodnotu. Tím je i základní mapovací a oceňovací jednotka pro mnoho dalších aplikací a legislativy (součást dílu 2). Byla započata v návaznosti na Usnesení vlády ČSR č. 101 ze dne 11. května 1971 a vycházela z Komplexního průzkumu půd (KPP) uskutečněného v šedesátých letech. Bonitace byla provedena na celém území tehdejšího ČSSR. Hlavním cílem bonitace bylo zhodnocení a hospodářské ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zemědělského území nebo pozemku včetně klimatu a reliéfu. BPEJ je velmi významný systém pro celou ČR a v rámci světového měřítka je unikátní.

Obr. 1 – struktura kódu BPEJ (Jan Vopravil)Obr. 1 – struktura kódu BPEJ (Jan Vopravil)

BPEJ se vyjadřuje pětimístným kódem (viz. Obr. 1)  První znak kódu vyjadřuje klimatický region (KR 0 – 9). Druhý a třetí znak kódu určuje zařazení do hlavní půdní jednotky (HPJ 01 – 78). Čtvrtý znak kódu (0 – 9) je tvořen sdruženým kódem pro kategorie sklonitosti (0 – 6) a kategorie expozice (0 – 3). Pátý znak kódu  (0 – 9) je tvořen sdruženým kódem pro kategorie skeletovitosti (0 – 3) a kategorie hloubky půdy (0 – 2).

Základní charakteristika KR je určena sumou teplot nad 10 ° C, průměrnou roční teplotou (° C), průměrným ročním úhrnem srážek (mm), pravděpodobností suchých vegetačních období (%) a vláhovou jistotou ve vegetačním období. Podklady byly vypracovány z údajů let 1901 – 1950. V současné době, kdy dochází ke klimatickým změnám, byl vypracován návrh nové klimatické regionalizace pro bonitaci půd (roky 1961 – 2010), který zohledňuje především vláhovou bilanci ve vegetačním období a průměr ročních absolutních minim teploty vzduchu.

Obr. 2 – Klimatické regiony (původní, ale doposud používané vymezení) (VÚMOP v.v.i.)Obr. 2 – Klimatické regiony (původní, ale doposud používané vymezení) (VÚMOP v.v.i.)

HPJ zahrnuje genetický půdní představitel (tj. půdní typ, subtyp a varietu), půdotvorný substrát podle komplexního průzkumu půd (KPP - původní klasifikační systém pro bonitaci půd) a podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP – platný klasifikační systém půd ČR napojený přes WRB na světové klasifikační systémy půd), dále zrnitost půdy (půdní druh) a vláhové poměry. Půdní druh je charakterizován podle sedmičlenné Novákovy stupnice (p, hp, ph, h, jh, jv, j) a podle trojúhelníkového diagramu. Soustava BPEJ bude v dalších letech rozšířena o další HPJ pro antropozemě a koluvizemě. Expozice, která vyjadřuje polohu lokality (okrsku) BPEJ vůči světovým stranám, je zaznamenávána ve třech kategoriích: 0 – rovina se všesměrnou expozicí, 1 – expozice jih (jihozápad až jihovýchod), 2 – východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod), 3 – sever (severozápad až severovýchod). Skeletovitost vyjadřuje hodnocení štěrkovitosti (Š – velikost pevné částice horniny od 4 – 30 mm) a kamenitosti (K – velikost 30 – 300 mm) podle jejich obsahu (v objemových %) v ornici a podorničí (kombinace) ve 4 kategoriích (0 – s příměsí do 10 %, 1 – slabě skeletovitá 10 – 25 %, 2 – středně skeletovitá 25 – 50 %, 3 – silně skeletovitá > 50 %). Hloubka půdy, která charakterizuje mocnost půdního profilu je posuzována ve 3 kategoriích (0: půda hluboká – více než 60 cm, 1: půda středně hluboká – 30 – 60 cm , 2: půda mělká – do 30 cm).

BPEJ jsou vedeny v grafické celostátní databázi BPEJ, kterou nyní spravuje Státní pozemkový úřad České republiky, a zároveň jsou součástí Katastru nemovitostí.

V dalším díle se dozvíte o praktickém využití BPEJ především v legislativní praxi.

Ing. Jan Vopravil, Ph.D.

Je absolventem Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, oboru Krajinné inženýrství.

Od roku 2000 je zaměstnancem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze, kde se specializuje na problematiku půdní klasifikace, ochrany půdy před degradačními faktory, produkčními a mimoprodukčními funkcemi půdy, hydrologickými funkcemi půdy, zejména ve vztahu k predikci povodní a déletrvajícího sucha, bonitací půdního fondu a využívání moderních statistických a informačních postupů. Od roku 2006 působí jako vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy.

Je také vysokoškolským pedagogem na České zemědělské univerzitě v Praze, na Fakultě životního prostředí, kde je odborným garantem předmětů Ochrana půdy.

Za svoji vědeckou činnost obdržel Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a uznání Akademie zemědělských věd. Je řešitelem řady mnoha výzkumných úkolů v oblasti pedologie. Zároveň úzce spolupracuje s praxí na řešení konkrétních věcí a problémů např. spolupracuje se zemědělci, obcemi, státními institucemi, komerční sférou až po občany.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely

  1. Jak vybrat správné místo pro bydlení? Zamyslete se nejprve nad svými potřebami
  2. Rozdíl mezi stavebním pozemkem a parcelou. Co na to územní plán a katastr nemovitostí
  3. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
  4. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
  5. Místní poplatky obci a daně spojené s vlastnictvím domu, bytu či pozemku
  6. Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem
  7. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
  8. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
  9. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
  10. Jak rozdělit pozemek na více částí. Kdy je nutný souhlas stavebního úřadu
  11. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
  12. Kdo musí vybudovat přístupovou cestu ke stavebnímu pozemku?
  13. Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd
  14. Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?
  15. Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?
  16. Co dělat, když stavební pozemek není napojen na inženýrské sítě?
  17. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
  18. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
  19. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím
  20. Neúplné údaje o vlastnících v katastru nemovitostí. Jak se upravují?
  21. Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?
  22. Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme
  23. BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně
  24. Jde změnit zápis BPEJ? Jak na aktualizaci bonity půdy vašeho pozemku? Má to vliv na cenu i daně
  25. Pronájem či pacht zemědělských pozemků? Co si může domluvit majitel s uživatelem pole či sadu?
  26. Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - anton-gvozdikov

Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme

BPEJ je součástí mnohých legislativních nástrojů v České republice. Pro stavitele je zásadní informace, že BPEJ je součástí Katastru nemovitostí a vychází z ní tzv. Třídy ochrany zemědělského fondu. BPEJ se však využívá i pro mnoho dalších věcí například nám říká o zamokření půdního profilu, textuře půdy, parametrech…

Zdroj: Fotolia.com - kb3

Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy

I když si často můžeme říkat (zejména při náporu podzimních prací), že nejlepší zahrádka je zahrádka vybetonovaná, ve skutečnosti to stejně nemyslíme vážně. Přesto, pokud by neexistovaly nějaké nástroje, které by tuto možnost vyloučily, mohla by taková situace i nastat. Aby k tomu nedocházelo existuje regulativ,…

Zdroj: Fotolia.com - focus finder

Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky

Jestliže vlastníme zahradu, louku či pole, tedy zemědělskou půdu a rozhodneme se, že bychom si na tomto pozemku chtěli postavit rodinný dům, případně jiné stavby, jak postupovat? V daném případě není rozhodující, zda se jedná o zemědělskou půdu, ale rozhodující je, kde se předmětný pozemek nachází. Stavba může být…

© Fotolia.com - ThomBal

Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?

Pozemek, parcela, stavební pozemek, trvalý travní porost, orná půda, zastavěná plocha, zahrada… zaklínadla která se dočtete v katastru nemovitostí nebo územním plánu mají přímý vliv na cenu pozemku. Jeden může vypadat na první pohled stejně jako druhý, přesto pokud mají jinou klasifikaci, jejich cena je rozdílná.…

REKLAMA