České právo rozlišuje mezi pojmy stavba dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) a nemovitou věci dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).
Stavba není spojená se zemí, má oj nebo kola? Nerozhoduje
Stavba je definována jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností. Za stavbu se považuje i výrobek plnící funkci stavby (§ 2 odst. 3 stavebního zákona). Na rozdíl od toho dle občanského zákoníku nemovitou věc nelze přenést z místa na místo bez porušení její podstaty (§ 498 občanského zákoníku).
Zjednodušeně řečeno, za stavbu dle stavebního zákona je možné považovat jak nemovitou věc, tak i movitou věc, typicky mobilní domy. Není důležité jakou formu movitá věc má, že má oj nebo kola, není spojena se zemí základem nebo má dokonce státní poznávací značku.
Důležité je, jakou funkci výrobek plní, zda je užíván k trvalému bydlení, jako rekreační objekt, nebo například jako sklad nářadí. Podle jeho účelu je pak nutné získat od stavebního úřadu příslušná povolení a splnit další kritéria daná vyhláškami.
Jako příklad za všechny uveďme mobilní dům pro trvalé bydlení, tedy stavbu, která plní funkci rodinného domu. K umístění takového mobilního domu je potřeba získat od stavebního úřadu povolení. V případě, že sousedé udělili s takovou stavbou souhlasy, stavební úřad vydá územní souhlas, samozřejmě za splnění dalších zákonných podmínek.
Zdroj: AdobeStock - lowphoto
Nejčastější problémy s umístěním mobilního domu jako stavby rodinného domu
O takové stavbě je možné přemýšlet v místě, kde je to z hlediska územního plánu možné. Tedy primárně v zastavitelných plochách vymezených územním plánem. Není tedy možné tímto způsobem obejít regulativy územního plánu a umístit mobilní dům například v lese nebo na louce. Dalším požadavkem pro umístění takového výrobku bude jeho architektonické začlenění do území a zkoumání cílů a úkolů územního plánování (§ 18 a § 19 stavebního zákona). Všechna tato kritéria bude posuzovat úřad územního plánování ve svém závazném stanovisku, které bude mimo jiné sloužit jako podklad pro vydání povolení ze strany stavebního úřadu.
V neposlední řadě musí být splněny i odstupové vzdálenosti. Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m (§ 25 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území).
Je nutné též zpracovat dokumentaci stavby, která musí být vyhotovena autorizovanou osobou. Taková dokumentace stavby musí splňovat všechny náležitosti uvedené ve vyhláškách jak do jejího rozsahu, tak i obsahu (vyhláška č. 499/2006 Sb., Vyhláška o dokumentaci staveb). Nestačí tedy pouze technická specifikace výrobku, i když je možné z ní vycházet.
Technické vlastnosti stavby:
Nejčastějším problémem mobilních domů bývá nedodržení světlé výšky, která v obytných místnostech v rodinném domě musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm (§ 40 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., Vyhláška o technických požadavcích na stavby).
Dalšími nedostatky mobilních domů sloužící k trvalému bydlení s podlahovou plochou větší než 50 m2 bývají jejich tepelné vlastnosti. Mobilní dům, stejně jako ostatní rodinné domy musí splňovat požadavky energetické náročnosti budov (zákon č. 406/2000 Sb., Zákon o hospodaření energií). Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovaný oprávněnou osobou je nutné doložit k povolení stavby.
Technická infrastruktura:
Stavby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastrukturu (§ 23 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území). Mezi základní infrastrukturu patří přípojky vodovodní, elektrické a kanalizační. S tím souvisí i požadavek na záchod a koupelnu v mobilním domě. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde – li o jediný záchod v bytě. Stísněné mobilní domy, bez chodby, tedy není možné z důvodu tohoto požadavku povolit (§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., Vyhláška o technických požadavcích na stavby).
Sdílet / hodnotit tento článek