REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Povolování staveb více o tématu

Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?

Pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby rodinného domu může stavební úřad (SÚ) vyžadovat koordinované závazné stanovisko. Kde jej získat? Kdo ho vydává? Co to koordinované stanovisko vlastně je? Co všechno stanovisko obsahuje? A jak se bránit, pokud jej úřad odmítne vydat?
Zdroj: Fotolia.com - takasu

Ve správních řízeních i jiných úkonech stavebního úřadu podle stavebního zákona spolupůsobí i tzv. dotčené orgány, které vydávají závazná stanoviska. Kdo je dotčeným orgánem upravuje § 136 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Pro různé typy a druhy staveb pochopitelně existuje i rozdílný okruh a počet dotčených orgánů. Nejčastěji však tuto funkci plní ochrana životního prostředí, památková péče, dopravní napojení, soulad s územně plánovací dokumentací atd.

Stavební zákon (SZ), mimo jiné, požaduje i po projektantovi působit v součinnosti jak s příslušnými orgány územního plánování, tak i dotčenými orgány (§159 SZ). Proto je povinností projektanta konzultovat příslušný záměr, již v průběhu zpracování dokumentace či projektové dokumentace, s dotčenými orgány tak, aby jejich zásadní požadavky a připomínky mohly být zapracovány do příslušné dokumentace před jejím dokončením a nemohlo potom následně, při vydávání „konečného“ závazného stanoviska, docházet k zásadním rozporům a novým požadavkům od dotčených orgánů příp. vydání negativního stanoviska. Projektant rovněž zodpovídá za koordinaci požadavků vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

Pro příslušná povolení pak musí stavebník doložit i potřebná závazná stanoviska dotčených orgánů ke své žádosti, což vyplývá z ustanovení stavebního zákona i jednotlivých příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

Pro získání závazného stanoviska je nutno předložit dotčenému orgánu dokumentaci či projektovou dokumentaci zamýšleného stavebního záměru. Pokud se bude jednat o náročný záměr, pak počet dotčených orgánů bude pochopitelně četnější než např. u rodinného domu a tomu bude pochopitelně odpovídat i počet vyhotovení příslušné dokumentace pro získání potřebných závazných stanovisek.

Existuje však možnost i určitého „zjednodušeného postupu“ při získávání těchto závazných stanovisek dotčených orgánů a to je tzv. koordinované závazné stanovisko. Ne vždy a ve všech případech je možno tohoto postupu využít. Lze jej uplatnit pouze tehdy, pokud je dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy, což je např. u obcí s rozšířenou působností, u statutárních měst nebo krajských úřadů.

Uvedený postup umožňuje § 4 odst. 7 stavebního zákona

(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu o společném řízení se použijí přiměřeně.

Zdroj: Fotolia.com - auremarZdroj: Fotolia.com - auremar

Jaký je konkrétní postup a o které dotčené orgány se jedná?

V daném případě žadatel či stavebník požádá na příslušném obecním úřadě o vydání koordinovaného závazného stanoviska s doložením pouze jednoho vyhotovení příslušné dokumentace či projektové dokumentace. V žádosti musí být konkrétně uvedeno, podle kterého právního předpisu je závazné koordinované stanovisko požadováno, aby se příslušné orgány mohly ke stavebnímu záměru na základě doložené dokumentace vyjádřit. Zpravidla se jedná o některé z následujících předpisů:

  • zákon. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Pro vydávání koordinovaného závazného stanoviska je na příslušném úřadě tzv. koordinátor (osoba nebo organizační složka), který podle vnitřních předpisů úřadu provádí koordinaci a vydání tohoto stanoviska. Prakticky to znamená, že zajistí, aby si dotčené orgány příslušnou dokumentaci předávaly a každý se vyjádřil v rámci své působnosti. Výsledkem pak je koordinované závazné stanovisko, které musí obsahovat příslušnost každého dotčeného orgánu, ustanovení, kterým je založena jeho působnost k vydání závazného stanoviska, výrok o souhlasu či nesouhlasu, popř. stanovení podmínek a odůvodnění.

Pro žadatele či stavebníka to tedy představuje výrazné zjednodušení, a to nejen v počtu podaných žádostí dotčeným orgánům ale i příslušné dokumentace či projektové dokumentace. Na webových stránkách obcí, které tato koordinovaná závazná stanoviska vydávají, jsou zpravidla uvedeny náležitosti žádosti pro vydání koordinovaného závazného stanoviska i kterých právních předpisů se toto koordinované stanovisko na jejich úřadě bude týkat.

Koordinované závazné stanovisko není samostatným rozhodnutím ve správním řízení, je podkladem pro vydání „konečného rozhodnutí“ stavebního úřadu, přičemž jeho obsah je závazný pro výrokovou část příslušného rozhodnutí stavebního úřadu.

Koordinované závazné stanovisko nelze vydat, pokud jsou jednotlivé veřejné zájmy v rozporu to znamená, že jednotlivá závazná stanoviska dotčených orgánů jsou rozporná.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i když získáme koordinované závazné stanovisko, přesto si budeme nuceni opatřit ještě další jednotlivá závazná stanoviska, a to u těch dotčených orgánu, které nejsou součástí žádného obecního úřadu. Prakticky se to týká hygienika, hasičů, policie, báňského úřadu atp. V těchto případech žádné zjednodušení neexistuje.

Jaké opravné prostředky lze vůči koordinovanému závaznému stanovisku uplatnit?

Postup je naprosto stejný jako u každého jednotlivého závazného stanoviska dotčeného orgánu. Upravuje to § 149 správního řádu. Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo 
změnit v přezkumném řízení, podle § 94 odst. 1 správního řádu, k čemuž je příslušný nadřízený orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko příp. koordinované závazné stanovisko.

Ing. arch. Zdena Umlášková

Je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby, členkou stavovského soudu ČKAIT. Vystudovala VUT v Brně, obor architektura a stavba měst, a dvouleté postgraduální studium. Má třicetiletou praxi na stavebním úřadě I. a II. stupně, z toho 10 let jako vedoucí Odboru územního a stavebního řízení na Magistrátu města Brna. Přes dvacet let působí jako lektor a vyučující v oblasti stavebního práva na VUT Brno.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Povolování staveb

  1. Příručka Jak na povolení rodinného domu
  2. Nový stavební zákon: Základní principy povolení stavby v novém zákoně a lhůty úřadů
  3. Nový stavební zákon: Co si zjistit před projektováním domu a zahájením řízení
  4. Stavíte dům? Koho potřebujete podle nového stavebního zákona i když stavíte svépomocí
  5. Nový stavební zákon: Schvalování staveb. Co je drobnou, jednoduchou nebo vyhrazenou stavbou?
  6. Je garáž drobná stavba? Co jsou drobné stavby v novém stavebním zákoně? Potřebujete na ně povolení?
  7. Nový stavební zákon: Jaké jsou požadavky na výstavbu v zákoně? A jaká města budou mít privilegium vlastních předpisů?
  8. Nový stavební zákon: Závazná stanoviska dotčených orgánů. Jaká razítka pro povolení stavby si musíte oběhat? Co zajistí úřad?
  9. Nový stavební zákon: Co je a není potřeba k žádosti o stavební povolení? Jak na zahájení řízení o povolení záměru dle nového zákona?
  10. Nový stavební zákon: Jak probíhá řízení o povolení stavby? Jaké námitky a v jakých lhůtách lze uplatnit?
  11. Nový stavební zákon: Rozhodnutí o povolení záměru. Jak dlouho platí stavební povolení?
  12. Nový stavební zákon: Kolaudací je závěrečná kontrolní prohlídka. Kontroly může stavební úřad provádět i mimo výstavbu
  13. Nový stavební zákon: Kdo může provádět stavbu a jak na kolaudaci stavby?
  14. Nový stavební zákon: Jak na změnu stavby nebo na změnu účelu jejího užívání?
  15. Stavět a vlastnit dům není jen o užívání si práv. Máte i povinnosti
  16. Nový stavební zákon: Nestavební záměry, terénní úpravy, scelování pozemků. Kdy potřebujete povolení úřadu?
  17. Nový stavební zákon: Co najdete v prováděcích právních předpisech
  18. Nový stavební zákon: Co dělat, když potřebujete odstranit stavbu?
  19. Nový stavební zákon: Nařídí vám úřad stavbu zbourat nebo ji dodatečně povolí?
  20. Staré domy, nové předpisy. Co dnes musí splňovat nemovitosti, které se postavily v minulosti?
  21. Jak vyřídit stavební povolení a nezbláznit se
  22. Kdo je stavebník, co je to stavba nebo dokumentace? Pojmy stavebního zákona
  23. Co všechno je potřeba pro stavbu rodinného domu? Pozemek, povolení, dozor...
  24. Kolaudace: Co to je, jaká byla v minulosti, jaká je dnes. Co chystá nový stavební zákon?
  25. Nový stavební zákon v kostce: Přechodné období, délka řízení, noví pracovníci úřadů
  26. Nový stavební zákon v kostce: Projektová dokumentace, uznávání podkladů a vydaná oprávnění
  27. Nový stavební zákon v kostce: Kolaudace a dodatečné povolování černých staveb
  28. Urychlí se povolení rodinného domu již nyní? Změny stávajícího stavebního zákona od ledna 2021
  29. Novela stavebního zákona od ledna 2021: Užívání rodinného domu máte povinnost hlásit i když se nekolauduje
  30. Změny pro stavebníka rodinného domu po novele stavebního zákona od ledna 2018
  31. Užívání rodinného domu a zápis do katastru nemovitostí po 1. 1. 2018 bez kolaudace
  32. Proces schvalování staveb přehledně. Platnost od ledna 2018
  33. První krok k povolení stavby: Územní řízení. Platnost od ledna 2018
  34. Územní souhlas: Umístění jednoduchých staveb a záměrů od ledna 2018
  35. Zjednodušené územní řízení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  36. Stavební povolení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  37. Ohlášení jednoduchých staveb v platnosti od ledna 2018
  38. Kdy je nutné stavební povolení pro altán, pergolu nebo přístřešek?
  39. Zájemci o mobilní domek se mýlí v zákoně. I dům na kolech často potřebuje souhlas stavebního úřadu
  40. Stavba dočasná: Na jak dlouho se povoluje, z čeho má být postavená a kdy se odstraňuje?
  41. Chcete zbourat dům či garáž? Kdy potřebujete povolení k odstranění stavby
  42. Změna stavby není jen tak. Kdy je nutné změnu nahlásit a kdy je nutné povolení
  43. Dostavěli jste dům? Nezapomeňte na důležité papírování! Co musíte udělat po dokončení stavby
  44. Dejte pozor na účel stavby. Jak je to s bydlením v ateliéru nebo v kanceláři
  45. Jak dlouho platí stavební povolení? Dejte si pozor na termíny
  46. Zastavěná plocha stavby - jak se změří a co všechno se do ní počítá?
  47. Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů
  48. Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?
  49. Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?
  50. Co je to EIA a k čemu je dobrá?
  51. Jaké lhůty má stavební úřad na vyřízení stavebního povolení na rodinný dům?
  52. Jak se bránit stavebnímu úřadu při nečinnosti nebo při zamítnutí stavby
  53. Pravomoci stavebního úřadu - co může zakázat a co musí posuzovat
  54. Jakou kvalifikaci musí splňovat úředník na stavebním úřadě?
  55. Může stavební úřad ovlivňovat, jak má vypadat váš rodinný dům?
  56. Kdy může stavební úřad nařídit odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení?
  57. Lze postavit rekreační chatu na louce? Co je možné stavět v nezastavěném území
  58. Rodinný dům v CHKO. Na co dát pozor při jeho umisťování
  59. Stavební povolení na rodinný dům v chráněné krajinné oblasti (CHKO)
  60. Památková ochrana staveb: Jak postupovat při záměru koupě či stavby nemovitosti
  61. Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?
  62. Pravidla stavebních zásahů do památek: Vsaďte na dobré architekty, jednejte s NPÚ
  63. Jak prohlásit dům za kulturní památku. Návrh může podat kdokoli, majitele nelze obcházet

Mohlo by vás zajímat

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Vlastnit nemovitost památkově chráněnou nebo ležící v památkově chráněné zóně či území nebo ochranném pásmu památky může být starost i radost zároveň. Starosti vyplývají ze samotné podstaty památkové ochrany, a tedy jistých omezení a souvisejících investic. Má vlastník památky nárok na nějaké kompenzace a dotace od…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA