I na úřadech sedí jen lidé a jen na nich záleží, jak kvalitní služba stavebního úřadu bude. Jakou musí mít takový úředník kvalifikaci a jaké jsou jeho pravomoci jsme si povídali v minulých článcích. Dnes se podíváme na to, jak je možné se bránit, pokud je stavební úřad nečinný a nedodržuje stanovené lhůty.
Pokud si do budoucna nechcete nechat ujít nic z obsahu portálu ESTAV.cz,
aktivujte si zdarma e-mailový zpravodaj.
O tom jaké konkrétní lhůty má stavební úřad pro své rozhodování si můžete přečíst v předcházejícím článku na ESTAV.cz.
Možnosti obrany proti nečinnosti stavebního úřadu
- Podle správního řádu je možnost zjednání nápravy uvedena v 80 - ochrana před nečinností. Zde jsou uvedeny možnosti zjednání nápravy. Je proto nezbytné se obrátit na nadřízený orgán a upozornit jej na nedodržování lhůt příslušným stavebním úřadem.
- Proti nečinnosti stavebního úřadu se lze rovněž domáhat podáním stížnosti k ombudsmanovi na základě ustanovení § 9 zák. č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Z ustanovení § 10 uvedeného zákona vyplývá, že každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti.
- Bránit se lze také žalobou ke správnímu soudu na nečinnost stavebního úřadu, podle § 4 zákona č. 150/2002 Sb. - soudní řád správní. Soud pak bude rozhodovat, zda je takový návrh důvodný. Žalobou se lze domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalovaným pak bude správní orgán, který má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Žalobu na nečinnost je možné podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení. Zmeškání lhůty nebude moci soud prominout.
Nečinnost je též porušením pracovních, respektive služebních povinností zaměstnanců správního orgánu, kteří měli činit příslušné úkony, a to podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, i zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
Tady je pak nutno obrátit se na tajemníka úřadu příp. starostu obce s odkazem na neplnění povinností zaměstnanců podle uvedených zákonů.
Ochrana proti nečinnosti vyplývá z ústavních dokumentů, zejména z Listiny základních práv a svobod, kde je mimo jiné uvedeno, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a také aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. To se pochopitelně vztahuje i na vydání rozhodnutí. Rovněž Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se danou problematikou zabýval a za rozhodné faktory považuje: složitost věci, způsob postupu orgánů, chování účastníků, které mohlo přispět k průtahům a zvláštní okolnosti, jež mohly odůvodnit prodlení.
Podle názoru Nejvyššího soudu ČR je vydání správního rozhodnutí po uplynutí lhůt uvedených v § 49 správního řádu nesprávným úředním postupem. Náhradu škody lze pak vymáhat s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pokud jde o náhradu škody, musí však poškozený prokázat, že mu skutečně vznikla škoda nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím stavebního úřadu.
Otázkou nečinnosti se zabýval i Ústavní soud a rovněž z jeho nálezů vyplývá povinnost správních orgánů ve věci návrhu účastníka jednat a rozhodnout.
V praxi však, i když existují prostředky na obranu proti nečinnosti, většina občanů jich nevyužije, protože si stavební úřad nechtějí rozzlobit případně popudit proti sobě podáním stížnosti na něj. Obávají se toho, že by v si budoucnu mohl stavební úřad na ně „zasednout“. Nicméně každý by se měl být vědom svých práv a povinností a podle toho postupovat a využít zákonem daných možností, pokud nejsou zákony úřadem dodržovány.
Zahájení stavby bez platného povolení je protiprávní jednání
Často se také stává, že má stavebník ještě před získáním potřebného povolení zajištěnou mechanizaci a řemeslníky a předpokládá, že do 30 dnů obdrží potřebné povolení. Každé stavební řízení je do určité míry specifické, a nelze předpokládat, že stavebník povolení vždycky obdrží v co nejkratší době. Nutno pamatovat i na to, že pro zahájení stavby musí být rozhodnutí pravomocné a že je třeba počítat i s případným odvolacím řízením. Je proto nezbytné podávat příslušnou žádost s patřičným předstihem, aby i při případné delší lhůtě vydání rozhodnutí, nebo případném podaném odvolání zbývala ještě dostatečná doba před zahájením vlastní stavby pro zajištění firmy nebo řemeslníků.
Zásadně však nelze zahájit stavbu bez příslušného povolení, protože pak zde nastupuje povinnost stavebního úřadu zahájit z moci úřední řízení o odstranění stavby. To s sebou nese další nepříjemnosti pro stavebníka což je nejen pokuta, ale také ta skutečnost, že ne ve všech případech musí být stavba dodatečně povolena a pak by následovalo nařízení stavbu odstranit.
Závěrem bych proto opět chtěla zdůraznit a upozornit na již výše uvedené a to, že zákon platí pro každého a každý by si měl být vědom nejen svých povinností, ale i svých práv a podle toho postupovat a využít zákonem všech daných možností, pokud správní orgán zákony nedodržuje a porušuje.
Sdílet / hodnotit tento článek