Památková péče
Předně je nutné si vysvětlit, jak památková péče vlastně funguje. Památkové péče je založena na systému spolupráce její odborné a výkonné či úřední části. Na jedné koleji „jede“ Národní památkový ústav a jeho územní odborná pracoviště. Například v Královéhradeckém kraji sídlí pracoviště v Josefově. Národní památkový ústav zastupuje složku odbornou. Druhou kolej obsadila složka výkonná a svá „depa“ má na úřadech obcí s rozšířenou působností a na krajských úřadech v případě národních kulturních památek. Tento systém je stanoven zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, jeho čtvrtou částí. Zde jsou rozepsány i funkce těchto složek a rozsah činností. Odborná organizace Národního památkového ústavu (dále „NPÚ) mimo jiné poskytuje písemná vyjádření a další odborné podklady odborům památkové péče na úřadech. Těm slouží jako podklady pro vypracování závazných stanovisek a rozhodnutí za památkovou péči.
Na koho se tedy obrátit, když zjistíte, že jste v památkově chráněném území nebo máte kulturní památku a chcete se informovat, jaké výhody či omezení z toho pro vás vyplývají?
Kde konzultovat stavbu v památkově chráněném území
Můžete oslovit příslušné územní odborné pracoviště NPÚ nebo příslušný odbor na úřadě. Obě složky by vám měly být schopny zodpovědět vše potřebné. Pokud máte nějaký konkrétní záměr, je vhodné ho nejprve konzultovat se zástupci NPÚ – v tomto případě garantem území, přímo na místě plánovaných prací. Optimálně však v tandemu se zástupcem výkonného orgánu. Obvykle stačí oslovit jednu ze složek o případnou konzultaci záměru a dané složky (výkonná a odborná) se již mezi sebou informují. Nemusíte obvolávat nespočet lidí nebo „pobíhat“ mezi úřadem a ústavem. Dohodnete se na termínu a setkáte se společně. Konzultace je bezplatná, můžete si vysvětlit postoje k návrhu, poradit se, případné technické řešení sloučit s estetickým. Za předpokladu přítomnosti obou složek si můžete zároveň vyjasnit správní postup. Úvodní konzultace především předchází nedorozuměním, urychluje následný postup a mnohdy zajistí efektivnější vynakládání financí na případné projekty.
Památková rezervace Kuks – Betlém, foto: Matěj Kubina, NPÚ, ÚOP v Josefově
Ochrana území a staveb
Památková péče pomáhá chránit národní kulturní památky a kulturní památky, movité nebo nemovité povahy a velkoplošně chráněná území. Tento článek se zabývá stavbami, tedy nemovitostmi. Nemovitou kulturní památkou může tedy být pozemek nebo stavba spojená pevným základem se zemí. U staveb je podstatné vše, co s objektem přímo souvisí. Exteriér, interiér, užité materiály a způsob zhotovení, stavebně truhlářské výrobky, různé zabudované předměty a umělecké výrobky. Každý detail může být pro daný objekt podstatný.
Chráněná území a jejich druhy
Chráněná území se dělí na památkové rezervace a památkové zóny. Rozdíl v těchto kategoriích je v hodnotách v území, přičemž památkové rezervace jsou tím nejcennějším, co v naší zemi máme. Rozdíl je v míře zachování urbanistické struktury, množství kulturních památek a dochované zástavby. V chráněném území nejsou předmětem pozornosti pouze kulturní památky, ale i ostatní objekty a plochy. Sídla nebo krajiny jsou chráněny jako celek. Jde především o zachování jejich historického charakteru. Je chráněna urbanistická, hmotová a krajinná struktura, historické objekty a povrchy, materiály, cenné detaily, uliční interiéry, zahrady, parky a dřeviny a doklady hospodaření.
Památkové rezervace dělíme na městské, vesnické, ostatní a archeologické. Městské památkové rezervace chrání historická jádra měst, ve významném podílu středověkého původu, ale nemusí to být pravidlem. Například městská památková rezervace Josefov (pevnostní město u Jaroměře) je spojena s obdobím klasicismu. Vesnické památkové rezervace chrání vesnická sídla nebo soubor staveb lidové architektury, případně také dělnické kolonie. Na území Královéhradeckého kraje máme dvě vesnické památkové rezervace, a sice Vesec u Sobotky a Křinice na Broumovsku. Ostatní památkové rezervace jsou v celé zemi pouze dvě a jeden ze zástupců je i na území Královéhradeckého kraje. Jedná se o památkovou rezervaci Kuks – Betlém, složenou z lázeňského komplexu a duchovního areálu v Novém lese. Památkové zóny se opět dělí na městské a vesnické a přibývá ještě krajinná památková zóna. Jediným zástupcem krajinné památkové zóny na území Královéhradeckého kraje je Bojiště bitvy u Hradce Králové.
Zámek Humprecht, foto: Klára Švábová, NPÚ, ÚOP v Josefově
Ochranná pásma památek
Nakonec je nutné ještě zmínit ochranná pásma památkově chráněných území nebo národních kulturních památek a kulturních památek. Jejich smyslem je chránit vnější obraz chráněných staveb či zón a rezervací. Někdy je totiž vnímání takových památek nebo území podstatné v širším měřítku. Uveďme příklad ochranného pásma zámku Humprecht. Zámek Humprecht stojí na kopci, je dobře viditelný z přilehlé krajiny a města Sobotky. Stejně tak je dobrý i výhled z této památky. Kdyby zde nebylo ochranné pásmo, nebyla by dostatečně zajištěna ochrana vnějšího prostředí zámku. Mohly by například vzniknout výškové stavby, které by konkurovaly památce a narušovaly pohledy na ni nebo pohled z ní.
(Článek vznikl ve spolupráci s územním pracovištěm NPÚ v Josefově. Příklady staveb a oblastí jsou proto uváděny z Královehradeckého kraje)
Sdílet / hodnotit tento článek